ecomail.cz

Ako na akné a iné kožné ochorenia

Kůže jej největším orgánem v těle, její plocha je přibližně 1,5 – 2 metry čtvereční. Má mnoho nezastupitelných funkcí. Určuje integritu organizmu a naši individualitu. Je součástí nespecifické, čili vrozené imunity člověka, a to zejména díky funkci bariéry – přítomnosti kožních adnex, jako jsou mazové a potní žlázy a jejich sekretům. Mazové a potní žlázky spolu s imunitními buňkami uloženými uvnitř pokožky produkují látky, které vytvářejí na kůži ochranný film, který slouží právě jako bariéra proti mikroorganizmům. Navíc jejich sekrece zajišťuje dobré promaštění kůže, její hydrataci a dále i díky potním žlázkám termoregulaci. V kůži se nacházejí také imunitní buňky, zejména makrofágy, které vycestují z cév a dokážou zničit cizorodé látky nebo různá mikrobiální agens.

Dále má kůže smyslovou – senzorickou funkci, protože obsahuje řadu drobných tělísek reagujících na dotek, teplo, chlad, bolestivý podnět, hmatový vjem, čímž získává další nezastupitelné funkce. Kůže má také schopnost resorpční, to znamená, že se přes kůži vstřebávají různé látky – ať již potřebné, nebo i toxické. Naproti tomu dokážeme přes kůži toxické látky i vylučovat – a to v podobě různých forem vyrážek či projevů ekzematických. Jak víme – ekzém není podle alternativní medicíny problémem kožním, ale problémem zanesení organizmu toxickými látkami. V kůži dochází i k tvorbě vitamínu D, který je důležitý pro metabolismus vápníku v organizmu. V neposlední řadě má kůže i funkci estetickou. Estetická funkce začíná být v popředí zejména při stárnutí, jež se v současné době dostává stále do popředí – je předmětem estetické medicíny, zejména chirurgie.

Kůže, stejně jako jakýkoli orgán v těle, může být postižena různými nemocemi, od zánětlivých, přes degenerativní až po nádorová onemocnění. V kůži dochází k hromadění toxických zátěží, ať již mikrobiálních toxinů, chemických látek, metabolitů, prvků – těžkých kovů, ale i zánětlivých produktů. Tím dochází ke změněné funkci kůže, která pak již neplní své přirozené poslání. Na kůži můžeme rozlišovat spoustu různých útvarů, které jsou specifické pro různá poškození nebo pro různé nemoci. Jde o prosté zarudnutí – skvrny, nebo pupínky, hnisavé eflorescence, puchýře, deskvamace – šupiny různých velikostí, zduřeniny – podkožní uzly, jizvení, tuhnutí podkožního vaziva, sklerotizaci. Mohou se objevit i tečkovitá nebo větší krvácení do kůže, hnisavé procesy bakteriální, nehnisavé virové, mykotické infekce (herpes – opar, bradavice, moluska, kondylomata, akné). A jako poslední závažné útvary můžeme uvést kožní nádory.

Akné
Akné je onemocnění především dospívajících. Vyskytuje se v podobě papul (zduřenin) nebo pustul (hnisavých útvarů) s okolním zánětem. Nejčastější lokalizace je obličej, krk, ramena. Příčin akné je celá řada. Jde prakticky o zánět mazových žláz s nadměrnou produkcí mazu, jeho příčinou je infekce bakterií Propionibacterium acne. Zánětlivá reakce může být od mírné přes velkou, která vede až k jizvení. Kromě bakteriální infekce se na vzniku akné podílejí také hormonální změny, užívání některých léků, práce v určitém prostředí, poruchy metabolismu dietní nerovnováha.

Rozlišujeme několik forem akné. Uvedu jen několik z nich. Jako první jmenujme juvenilní akné, které se týká zejména dospívajících. Často se jedná o nerovnováhu mezi estrogeny a androgeny. Dochází k nadměrné produkci mazu, tvorbě komedonů z nadměrné keratinizace – množení buněk žlázek, čímž dochází k ucpání folikulů a jejich vývodů. Pokud se přidá bakteriální superinfekce již zmiňovaným Propionibacterium acne, ale i jinými mikroby – například stafylokoky, corynebacterii, pak se rozvine zánětlivá reakce mazové žlázy s tvorbou hnisu, zarudnutím a bolestivostí. Jako další problematický faktor směřující k prohloubení infekce je snaha o vymáčknutí hnisu za nesterilních podmínek – například nehty, prsty atd. Dalším typem může být akné s tvorbou velkých jizev, takzvaných keloidních. Po nich vzniká pokožka zjizvená, s mnohočetnými prohlubněmi a vyvýšeninami, se ztrátou přirozeného vzhledu a funkce. Profesionální akné se vyskytuje u lidí, kteří pracují s dehtem, oleji, dále po užívání léků či některých kosmetických přípravků. Prakticky jde o kůži vystavenou toxickému působení určených látek.

Akné je onemocnění, které je pro jeho nositele velice nepříjemné. Závažné formy akné vyžadují léčbu na kožním oddělení, mnohdy je potřeba závažné formy přeléčit i antibiotiky. Akné je mnohdy společenským handicapem pro jeho nositele, proto často vyhledávají léčbu na kožním, kde doufají v okamžitou úpravu stavu. Avšak není to tak jednoduché. Pokud nepřistoupí na existenci multifaktoriálních příčin akné a podle toho nezmění svůj přístup, nemohou se dočkat kýženého výsledku. Akné lze řešit i homeopatickými léky, které se předepisují individuálně každému člověku podle jeho stavu, podle typu příznaků. Homeopatiky lze ovlivnit i psychický stav. V neposlední řadě lze využít i bylinné přírodní preparáty, preparáty biorezonanční a informační. Díky nim lze kůži detoxikovat, odstranit z jejich částí veškeré zátěže, které posléze upravují a obnovují ztracenou strukturu i funkci kůže.

Detoxikace kůže a přístup k řešení akné vyžaduje značnou trpělivost a disciplínu. Zpočátku můžeme proces podpořit dietním opatřením, i když to není jediná cesta. Dietní opatření se týká zejména vynechání mouky – lepku, mléčné bílkoviny, sladkostí, pikantních a dráždivých potravin, což už je dnes všeobecně známé. Pro mnohé je změna stravovacích návyků však velkým problémem. Dále je akné také otázkou hormonálních dysbalancí. Proto někdy na akné u mladých žen zabírá hormonální antikoncepce. Toto řešení je však také přechodné. Pro postižené, kteří se rozhodnou řešit akné přírodní cestou, bych doporučovala přesný rozbor příčiny jejich potíží. Velmi vhodné jsou homeopatické léky, které, jak už jsem podotkla, jsou předepisovány přesně takzvaně na tělo pro každého jednotlivce.

Vhodné je doplnění regulací stravy, ale i lokální ošetření pleti. Zaměříme-li se na ošetření přírodními preparáty, pak doporučuji omývání pleti odvarem z čaje Prunella vulgaris dva až třikrát denně. Vzhledem k detoxikaci kůže a organizmu doporučuji Diocel kapky a posléze Detoxin a Baktevir. Svoji roli má i Diocel Biominerál. Je potřeba detoxikovat ledviny, lymfatický systém, játra a střevo. Navíc k urovnání hormonální nerovnováhy můžeme využít působení přírodních fytolátek – fytohormonů, které obsahují preparáty Estrozin a Androzin. Lokálně na kůži můžeme používat fytobioinformační krémy, jako je například Estrozin krém – 2x denně lehce natřít na očištěnou pokožku. Pokud máme akné s hnisavými projevy, můžeme lokálně aplikovat ozónový krém Diozon Clear. Ozón má výrazné protimikrobiální účinky.

Bradavice
K jiným typům kožních onemocnění patří také bradavice, které jsou způsobené velice rozšířenými viry typu HPV. Kromě bradavic stojí tyto viry i za vznikem kondylomat – kožních výrůstků zejména v genitální oblasti, ale i za podstatně závažnějšími onemocněními, nejen kožními. Díky infekčnímu původu existují také cesty přenosu – přímým kontaktem, například přenos viru při používání společných sprch, na podlahách, v bazénech, při používání stejných přezůvek. K onemocnění přispívá přítomnost oděrek, rozedření kůže, narušení integrity bradavice již existující, ale také oslabení imunitního systému. Bradavice jsou papule rostoucí většinou do výšky, kromě plosek nohou, kde rostou do hloubky chodidla. Existuje několik typů bradavic a míst jejich lokalizace. Bradavice mohou být okrouhlé, vystouplé, ploché, vroubkované, stopkaté. U některých se objevuje výrazné rohovění. Lokalizace je většinou na rukou – prstech, kolem nehtů, na rtech, nose, na ploskách nohou, na krku, zádech – zejména ploché stařecké bradavice.

Bradavice jsou velice úporné kožní projevy. Léčí se klasicky mražením, leptáním, vyškrábnutím chirurgickou lžičkou. Vzhledem k infekčnímu původu se nedoporučuje odstraňování podomácku – například rozrýpání bradavice, odtrhnutí, drhnutí pemzou či jinými nástroji. Nedojde totiž ke zničení nebo odstranění bradavice, jen k obnažení jejich kořínků a rozsevu do okolí. Takže z jedné mateřské bradavice na plosce nohy se rázem vytvoří několik dalších dceřiných. Alternativní řešení je využití homeopatických léků přesně podle typu a vzhledu bradavic. Toto řešení je naprosto bezbolestné a efektivní. Zejména ho ocení rodiče postižených dětí. Homeopatická léčba trvá cca 3 měsíce.

Vzhledem k původu a charakteristice onemocnění bradavicemi můžeme využít také působení rostlin. Dříve se využíval k potírání vlaštovičník. Nyní existuje celá řada přípravků na chemické bázi, sloužící k leptání bradavic, popřípadě je možné využít tekutý dusík. Osobně mám nejlepší zkušenosti s homeopatickou terapií. Platí zde pravidlo, že čím dříve se začne, tím kratší dobu budeme homeopatiky léčit. Naproti tomu, čím déle se nechají bradavice růst, nebo když se opakovaně bez úspěchu používá zmrazování, leptání, pak homeopatická léčba trvá nepoměrně dlouhou dobu. Pak je potřeba vzít v úvahu ještě další faktory.

Pokud bychom si chtěli vypomoci dalšími přírodními preparáty, doporučuji vnitřně užívat preparát Dinavir kapky s rostlinným složením působícím na HPV viry. Doplnění preparátem Deviral s výraznými protivirovými účinky prokázanými laboratorně je velmi vhodné. Lokálně na bradavice lze využít Diozon Clear krém či Panaderm krém. Lokálně lze ještě využít Sagradinu – ten obsahuje čistý latex taktéž s protivirovými účinky. Zde chci ale podotknout, že tento způsob je výrazně zdlouhavější. Někdy se vyplatí pracovat s imunitním systémem. Zde bych doporučila Deviral, dále betaglukany obsažené v preparátu Viraimun, či komplexní preparát TCD4. Vylepší funkci imunitního systému jako celku, avšak nezaručí přímý ústup bradavic. Za pozornost také stojí zjistit, kde se bradavice vyskytují – v jaké lokalitě, a tu pak spojit s reflexní zónou daného orgánu, ten pak detoxikovat. Ani toto není ale vždy pravidlem potřebným k úspěchu.

Autor: prevzaté z časopisu Sféra