ecomail.cz

Spása v ovocí a zelenine?


Neoddiskutovatelným symbolem zdravé výživy je ovoce a z elenina. K tomu můžeme jen dodat, že plným právem. Představuje nezanedbatelný zdroj mnoha vitamínů, minerálů, enzymů i dalších pro nás nezbytných ochranných látek a životabudičů. Platí zásada, že nejhodnotnější jsou z tohoto hlediska ovoce a ovocné šťávy i z elenina tepelně nezpracovaná. Všechno však má své „ale“.

Syrové ovoce totiž nelze doporučit například lidem s oslabenými játry třeba po prodělaném zánětu jater, cirhotických změnách, u některých starších osob nebo u alkoholiků, protože jim hrozí ztukovatění jater tím, že pokud játra nefungují tak, jak by měla, nedokážou nadbytečné množství cukru správně zpracovat a přemění ho na tuk. Ani syrová zelenina nemusí být vždy vhodnější, než ta alespoň krátce povařená. Platí to například u zeleniny s vysokým obsahem beta-karotenu. Mírné zahřátí změní jeho formu tak, že je snadněji vstřebatelný. Z lehce vařené zeleniny pravděpodobně získáte více beta-karotenu, než ze zeleniny syrové, tvrdí alespoň Dr. John Erdman, Jr. z I llinoiské univerzity v Urbaně (USA ).

Z lehce vařené zeleniny získáte víc beta-karotenu než ze syrové.

Podle německých studií můžete z vařených rajčat vstřebat více lykopenu (látka, jež pravděpodobně brání vzniku rakoviny) než ze syrových. Teplem se nepoškozují ani další karotenoidy jako například lutein ze zelené listové zeleniny. Teplo však ničí indoly a vitamín C, kterým je rovněž přisuzován protirakovinný účinek. Jezte proto jak syrovou, tak vařenou zeleninu.

Je třeba se obávat rajčat a jiných lilkovitých rostlin, včetně paprik, baklažánů a brambor, protože jsou považovány za jedovaté a jejich semena obsahující solanin? Jsou podezřelá, že vyvolávají příznaky artritidy? Lidová moudrost říká: „Vyhýbejte se těmto rostlinám a vaše bolesti ustoupí nebo úplně zmizí.“ Vědecké studie tuto teorii ani nepotvrdily, ani nevyvrátily. Dále tedy platí to, že některým jedincům vynechání těchto plodin pomáhá, jiným ne. To si musí každý vyzkoušet sám na sobě. Zda je či není viníkem podezřelý solanin nebo jiná látka, se s jistotou neví.

Jak jsme již výše uvedli, ovoce je bezpochyby bohatým zdrojem vitamínů. Platí to především o těch plodech, které si můžete vlastnoručně utrhnout na zahrádce, dostat darem od souseda, případně koupit na farmářských trzích. Takové ovoce sice nemusí být vždy na první pohled přitažlivé a občas může být i červivé, ale jistě si na něm pochutnáte. Na rozdíl od lákavého atraktivního ovoce ze supermarketu sklizeného předčasně, které je uměle a řekněme rovnou i nedostatečně vyzrálé, bez chuti, vůně a vitamínů, i jiných zdraví prospěšných látek.

Vysoký obsah organických kyselin obsažených v ovoci může způsobovat alergie.


Ovoce je těžko nahraditelnou součástí našeho jídelníčku a obtížně bychom se bez něho obešli, na druhou stranu však není tak samospasitelné, jak by se mohlo zdát. Je sice významným zdrojem některých vitamínů, jiných se v něm však nedostává. Platí to především pro vitamín D, dále pak pro některé vitamíny skupiny B a úplně chybí vitamín B12. Je rovněž chudé na vápník. Určitým rizikem při konzumaci ovoce může být také přítomnost plísní, hniloby i možná kontaminace těžkými kovy nebo chemickými postřiky. Vysoký obsah organických kyselin, které jsou v ovoci obsaženy, může způsobovat různé alergie, podílet se na tvorbě močových kamenů nebo vyvolat potíže lidem, kteří nemají v pořádku žlučník. Veškeré ovoce, ovocné šťávy, mošty i mléčně kvašená zelenina podporují množení plísní v organizmu. V prvních fázích léčebné  ntimykotické diety jsou proto úplně zakázané.

Důležité je si uvědomit, že ani s příjmem vitamínů bychom to neměli příliš přehánět. Například o vitamínu C se tvrdí, že se nemůže předávkovat, protože se snadno vyloučí močí. To je sice pravda, ale u někoho může přebytečný vitamín C způsobit vznik ledvinových kaménků. Dr. Marc Franc, internista ve vídeňské Hartmannově nemocnici, došel k názoru, že: „na základě dlouhých výzkumů zatím víme, že velké množství vitamínu C posiluje u diabetiků možnost vzniku srdečního infarktu a že vysoká dávka ß-karotenu zvyšuje u kuřáků riziko rakoviny plic.“ Užíváme-li vitamíny v tabletách nebo jiné potravinové doplňky, měli bychom se alespoň řídit doporučeným denním dávkováním a měli také vědět s jistotou, že to jsou právě tyto látky, co nám chybí.

Pektin v marmeládě pomáhá snížit cholesterol a výskyt rakoviny.

A co marmeláda? Zde převládá názor, že v důsledku dlouhodobého tepelného zpracování nemůže obsahovat už žádné vitamíny a že se jedná pouze o „prázdné kalorie“. Pokud jde o vitamíny, tak těch se v marmeládě opravdu asi nedohledáme, ale existuje řada dalších zdraví prospěšných látek, které dlouhé vaření neničí. Marmeláda je například významným zdrojem pektinu. Dr. Ivan Cameron, profesor biologie z C entra zdravotnických věd Texaské univerzity v S an Antonio, zjistil, že u krys krmených pektinem poklesl výskyt rakoviny tlustého střeva o padesát procent a asi o třicet procent klesla hladina cholesterolu. Není bez zajímavosti také to, že v období druhé světové války dostávali letci v A nglii každý den k snídani borůvkový džem, protože borůvky mají pozitivní vliv na ostré vidění. Marmeláda má ale tu nepříjemnou vlastnost, že snadno plesniví, podobně jako kompoty. Zde platí důrazné varování. Nestačí odstranit zasaženou vrstvu a zbytek, který je už „v pořádku“ dále používat. To, co je pouhým okem patrné, není totiž celá plíseň. Její pro nás neviditelná vlákna zaručeně prorůstají celým obsahem sklenice. Protože jde o velmi škodlivé až nebezpečné toxiny, nezbývá než v sobě potlačit šetrnost a jednat nekompromisně.

Možná teď nejste ohledně zdravé výživy o mnoho moudřejší, než jste byli doposud. K tomu můžeme na vysvětlení jen dodat úvahu dr. Petra Fořta, známého odborníka na zdravou výživu. „Troufám si tvrdit, že dosud nikdo nedokázal formulovat principy jedině správné zdravé výživy, protože nic takového neexistuje.“ A já jsem vás již v nadpisu varovala!

Autor: prevzaté z časopisu Sféra