ecomail.cz

Uctievajte svoje telo ako chrám

Pojďme si na úvod dát krátké opáčko z řečtiny: Psycho, vyjadřuje dech či vanutí. Tedy nehmotnou podstatu živého těla, jeho oživení. Soma pak jest hmotné tělo – živé či mrtvé. Jediný rozdíl mezi živým a mrtvým tělem do doby, než nastanou viditelné tělesné změny, je v tom, že tělo bez života není již vybaveno duchem – spiritem, a tedy dechem (a tedy psyché a vědomím). Poslední dech odletí jako motýl (symbol transformace)… Řecké slovo psycho rovněž značí motýla. Z řečeného plyne, že soma – tělo, je přechodným příbytkem člověka, a tak lze říci, že máme tělo. Tvrzení, že máme duši, je tedy pomýlené. Duše, to jsme my! Ovšem z absolutního pohledu nám ani to tělo nepatří. Patří Univerzu, patří Životu, patří Zemi. Co nám vlastně tedy skutečně patří, pokud něco vůbec? To si řekneme ke konci tohoto povídání…


Naše tělo nám po celý život slouží. O tom jistě nikdo nemůže pochybovat. Slouží nám však mnohem více, než běžně chápeme. Ono nás i učí, školí (alespoň se snaží). Pokud vše funguje, nezabýváme se jím. Pokud toto je dlouhodobým či dokonce celoživotním faktem, je to důkazem našeho souladu s principy života a se svým vyšším Já, tedy duchem. Není to důkaz, že jsme pochopili život či sebe, nýbrž že jsme toto přijali! Jak málo však chodí takových lidí po světě. Tělu bychom měli věnovat laskavou pozornost pokud možno denně v krátké meditaci. Málokdo je učen či veden vnitřním hlasem meditovat na své tělo a na jeho orgány. Naše tělo je živé, a tedy vnímá naše emoce a myšlenky. Energeticky jej to ovlivňuje. Tímto způsobem je možné se léčit a takto je možno i onemocnět. Ale o tom příště.

Denně tedy myslete na svůj nemocný orgán, představujte si jej, posílejte mu pomocí psycho (dechu) zář, teplo, něhu, cokoliv pocítíte jako hojivé… Rozmlouvejte v duchu s orgány, děkujte jim, za to, co pro vás dělají. Nic za to nechtějí, jen trochu té pozornosti a ohleduplnosti… Můžeme tomu procesu říkat (opět pomocí staré řečtiny) psychohygiena. V tom fofru (chronos) zapomínáme na laskavost a soucit k sobě a ke svému tělu. Pokud nějaký tělesný orgán vysílá SOS , děje se to dlouho a velmi laskavě přes energetické body tělesného povrchu. Pět tisíc let starý ajurvédský (indický) systém, na který navázala a detailně rozpracovala čínská tradiční medicína, má v této oblasti úžasné a celistvé znalosti. Jsou přesně zmapovány energetické dráhy orgánů v kůži a tisíce jejich zakončení. Mistři mohou rozeznat i jednotlivé anatomické či funkční části tělesných orgánů. Např. v játrech, slinivce, ledvinách nebo ženském prsu. V konečném důsledku může nádor z prsu vycházet z buněk mléčné žlázy (téma výživy) nebo z buněk zajišťujících elasticitu a tedy tvar (ženství). Zásadní psychosomatickou roli hraje i strana. Levá polovina mozku je racionální a mužská a zkříženě pak pravá strana těla. A naopak… emoční vnímání zajišťuje pravá hemisféra a odráží se na straně levé.

Pokud nějaký tělesný orgán vysílá SOS, děje se to dlouho a velmi laskavě přes energetické body tělesného povrchu.

Takto může terapeut znalý zákonitostí psychosomatiky pátrat jako špičkový kriminalista a hledat prvotní zdroj nemoci (zločinu). Zde ovšem nepátráme po pachateli. Tím je vždy samotný nemocný, ať se to může zdát velmi nespravedlivé a necitlivé. Omlouvám se. Tělo je jediný důkaz naší opravdovosti. Je to vlastně jediná pravda o nás, kterou můžeme fyzicky předložit. Moderní vědecká medicína založená na důkazech a celý zdravotní systém může konat technické i chemické zázraky, leč pochopení nemoci – a tím i skutečné uzdravení – z principu nemůže trpícímu přinést. Moderní lékaři by neměli opovrhovat starými a moudrými psychosomatickými vědami. Jejich neznalost je zásadním lékařským hendikepem. Proto vědecká medicína ve smyslu vyléčení nefunguje. Moderní lékaři by se ji měli učit. Když ne na univerzitě, tak alespoň v postgraduálních programech. Či na vlastní pěst. A pokud ani to ne, tak by měli ochotně spolupracovat s těmi (ať svými kolegy lékaři či nelékaři), jež psychosomatiku ovládají a mají léčebné výsledky. Z principu – odsuzování něčeho, čemu nerozumím a nemám s tím osobní hlubokou zkuzkušenost, jest projevem nejen emočního, nýbrž i rozumového primitivizmu. V oblasti zdraví, kdy jde často o život, je to pak zločin z nedbalosti.

Moderní medicína založená na důkazech může konat technické i chemické zázraky, ale pochopení nemoci, a tedy skutečné uzdravení nemůže přinést.

Zpět ale do pozitivního programu. Pokud jste nábožensky zaměřeni, využijte své naladění. Navrhuji vám zabývat se myšlenou, že pokud se modlíte, bude se modlit (i) k vašemu tělu a budete do něj vcházet jako do jakéhokoliv kamenného chrámu. Jediným skutečným chrámem je právě vaše tělo! S trochou odlehčení si můžete připustit, že váš kostel má veškerou fyzickou (somatickou výbavu). Včetně věže či kopule (hlava, klenutí ústní dutiny, tedy patra), kazatelny (hlasivky, jazyk, rty), zvonu (srdce), gotický tvar hrudi, dokonce i ty varhany pracují na stejném principu jako plíce a průdušky. Konečně i svěcenou vodu možno v sobě, ve vlastní nádobě nalézti… Konečně samo tělo je samá voda. Vcházejte tedy do svého skutečného chrámu. Je to velmi snadné. Čiňte tak jediným možným způsobem. Pomocí vědomí. I člověk upoutaný na lůžko toto může dělat a to tak často, jak jen chce. Není třeba vykonávat svaté poutě a klanět se svatým. Navíc naše těla mají skrze čakrový energetický systém přímé napojení na zdroj Života (na Boha, chcete-li). Velmi všem doporučuji uctívat život v sobě a své živé tělo. Dokud tělo máš, tak se snaž! To mi říkala jedna z duchovních učitelek. Humor nechť je vaším nerozlučným druhem na cestě. Humor, nadhled a čirá radost. To jsou léky, to je prevence. Jednoduchost, svoboda, bláznovství. Nestarejte se o minulost. Žádná není! Nestarejte se o budoucnost. Žádná není! V celém Stvoření je jen přítomný okamžik. A ten vám plně patří… Nic jiného! Jak jednoduché, jaká úleva!

Pokud jste zaměřeni ryze racionálně, materiálně a ateisticky, výborně! Jděte přímo na věc! Můžete si na své tělo máknout? Klidně zůstaňte v iluzi, že to fyzické tělo jste vy. Chovejte se k němu slušně. A respektujte ho. Vždyť jste to vy! Netřeba si komplikovat situaci. Dokonce ani nemusíte hledat smysl života. Je to jen ztráta energie (pokud tedy na energii věříte) a přítomnosti. Vězte, že ani ti největší mudrci, již po této Zemi chodili, ani ty nevyšší duchovní a náboženské veličiny žádný smysl nenalezly. Zkuste přijmout odvážnou myšlenku, že nic, včetně samého Života, smysl mít nemusí. A taky nemá… (směji se). Až odevzdáte zemi své fyzické tělo, budete se asi hodně divit. Zjistíte, že jste stále ve hře (směji se). Věřící patrně zjistí, že jejich náboženství – veškerá další někam zmizela i se svými svatými. Zkuste vnímat svět a život jako hru. Není žádná jistota, nejsou žádná pravidla. Máte jedinou možnost: Tuto hru přijmout a hrát si. Vaše soma, všechny jeho buňky budou nadšeny a vaše psycho bude všemu vládnout. Nechtějte ovládat, kontrolovat, lpět na „jistotách“. Pusťte ty nesmysly z hlavy. Také ale nikomu nedovolte ovládat a kontrolovat vás! Ani vy sami se neovládejte a nekontrolujte. Rebelství, což? Směji se…

Autor: prevzaté z časopisu Sféra